Válka Izraele s Hamásem (od 2023 do současnosti)

Ráno 7. října 2023 zahájili ozbrojenci hnutí Hamás rozsáhlý raketový útok na Izrael a současně pronikli na jeho území po souši, po moři i vzduchem. Při útoku zabili a unesli řadu izraelských civilistů. K útoku došlo den po padesátém výročí vypuknutí jomkipurské války a stejně jako tehdy byl Izrael zcela zaskočen.

Útok Hamásu bývá interpretován jako reakce na dlouhodobou blokádu Pásma Gazy, zásah izraelské policie v areálu mešity Al Aksá v dubnu 2023 a na předchozí události, například návštěvu pravicového izraelského ministra na Chrámové hoře či pokusy části nábožensky konzervativních Židů vstoupit do areálu mešity Al Aksá. Tyto kroky byly mnoha muslimy vnímány jako provokativní nebo dokonce jako znesvěcení posvátného místa.

V reakci na útok Izrael vyhlásil Hamásu válku, zahájil rozsáhlé bombardování Pásma Gazy a následně provedl pozemní i námořní vojenské operace. Současně zpřísnil blokádu Pásma Gazy a výrazně omezil dodávky potravin, pohonných hmot a elektrické energie. Do bojů se na straně Hamásu zapojilo také libanonské hnutí Hizballáh, které zahájilo ostřelování severního Izraele z území Libanonu. Izrael na tyto útoky odpověděl dělostřeleckou palbou.

V průběhu roku 2024 se válka dále prohlubovala a Pásmo Gazy čelilo rozsáhlé humanitární krizi. Velká část obyvatel byla opakovaně vysídlena, infrastruktura byla vážně poškozena a mezinárodní organizace upozorňovaly na nedostatek potravin, vody, zdravotní péče a bezpečných útočišť. Významným bodem se stala také izraelská operace v Rafáhu, kam se předtím uchýlilo velké množství civilistů.

V lednu 2025 bylo dosaženo příměří, které umožnilo částečné navýšení humanitární pomoci a výměnu části rukojmích za palestinské vězně. Příměří však bylo křehké a v březnu 2025 Izrael obnovil rozsáhlé vojenské operace v Pásmu Gazy s odůvodněním, že Hamás odmítl propustit další rukojmí. Boje se znovu soustředily mimo jiné na město Gaza, Chán Júnis a Rafáh. Dne 10. října 2025 vstoupilo v platnost další příměří mezi Izraelem a Hamásem. Izraelská armáda se začala stahovat z některých částí Pásma Gazy a část palestinských obyvatel se pokusila vrátit do svých domovů. Přesto zůstala situace velmi nestabilní a humanitární podmínky v Pásmu Gazy byly nadále kritické.

V roce 2026 pokračovala jednání o poválečném uspořádání Pásma Gazy. Jedním z hlavních sporných bodů byla otázka, kdo bude území spravovat, zda Hamás složí zbraně a jak bude zajištěna rekonstrukce. V červenci 2026 Hamás oznámil rozpuštění své vlády v Gaze a ochotu předat správu technokratickému palestinskému výboru podporovanému mezinárodními aktéry. Izrael však tento krok označil za nedostatečný a trval na úplném odzbrojení Hamásu.

Konflikt tak ani po více než dvou letech neskončil úplným politickým řešením. Vedle otázky bezpečnosti Izraele zůstávají klíčovými problémy budoucí správa Pásma Gazy, návrat rukojmích a zajatců, rekonstrukce zničeného území, postavení Hamásu, humanitární pomoc civilnímu obyvatelstvu a širší otázka palestinské státnosti. Vývoj zároveň ukázal, že válka v Gaze má dopady nejen na Izraelce a Palestince, ale i na stabilitu celého Blízkého východu a na mezinárodní politiku.