Protože neviděly reálnou možnost získat ztracená území zpět diplomatickou cestou, zahájily 6. října 1973 Egypt a Sýrie útok na Izrael. Přísně utajovaná vojenská operace Izrael zcela zaskočila. Datum útoku bylo zvoleno záměrně, protože připadalo na Jom kipur, nejvýznamnější židovský svátek. V počáteční fázi války dosahovaly arabské armády významných úspěchů, avšak v průběhu dalších bojů získal převahu Izrael. Dne 25. října 1973 obě strany souhlasily s příměřím a následně zahájily diplomatická jednání, která v roce 1974 vyústila v uzavření dohod o oddělení znepřátelených vojsk.
Foto: Egyptská vojenská vozidla přejíždějí most přes Suezský průplav, 7. října 1973.
Zdroj: Wikimedia Commons.
Přestože Izrael z vojenského hlediska nakonec zvítězil, zanechala jomkipurská válka v izraelské společnosti pocit porážky. Důvodem nebyl samotný výsledek konfliktu, ale skutečnost, že Izrael nebyl na útok připraven a nedokázal jej v jeho počáteční fázi účinně odrazit.
Arabské státy naopak hodnotily válku mnohem pozitivněji. Obnovily důvěru ve svou schopnost Izrael vojensky porazit a posílily víru ve vlastní sílu. Jedním z důsledků války bylo, že Egypt získal zpět část území ztracených během šestidenní války v roce 1967 a obnovil kontrolu nad Suezským průplavem, což umožnilo jeho znovuotevření mezinárodní lodní dopravě.
Dalším významným důsledkem byla ropná krize roku 1973. Arabské státy vyvážející ropu omezily její těžbu a uvalily embargo na země, které během války podporovaly Izrael. Tato opatření vyvolala celosvětovou energetickou krizi známou jako ropný šok, která přiměla západní státy přehodnotit svou hospodářskou a energetickou politiku. Z politického hlediska vedla válka k posílení postavení arabských států na mezinárodní scéně a stala se symbolem jejich vzájemné solidarity.
