Jedním z nejzajímavějších rysů platební bilance států Perského zálivu jsou remitence. Ve většině zemí GCC tvoří zahraniční pracovníci více než polovinu obyvatel. Miliony lidí přicházejí především z Indie, Pákistánu, Bangladéše, Filipín nebo Egypta. Pracují ve stavebnictví, zdravotnictví, dopravě, službách i domácnostech.
Tabulka 1: Podíl migrantů na obyvatelstvu v zemích Perského zálivu (%)
| 1990 | 2000 | 2010 | 2020 | 2024 | |
| Katar | 49 % | 68 % | 82 % | 78 % | 77 % |
| Spojené arabské emiráty | 69 % | 68 % | 79 % | 76 % | 74 % |
| Kuvait | 63 % | 57 % | 64 % | 69 % | 67 % |
| Bahrain | 34 % | 36 % | 53 % | 53 % | 52 % |
| Oman | 30 % | 24 % | 29 % | 39 % | 43 % |
| Saúdská Arábie | 42 % | 32 % | 36 % | 42 % | 40 % |
Zdroj: World Bank. (2026). International migrant stock (% of population). Dostupné na https://data.worldbank.org/indicator/SM.POP.TOTL.ZS
Migranti část svých mezd pravidelně posílají rodinám do zemí původu. Tyto převody představují významný odliv finančních prostředků ze států Perského zálivu. Z pohledu platební bilance jsou evidovány jako druhotné důchody. Například Indie každoročně přijímá desítky miliard dolarů právě od pracovníků zaměstnaných v zemích Perského zálivu (viz Schéma 3).
Schéma 3: Migrace a remitence v platební bilanci
| Zahraniční pracovníci | Pracují v zemích Perského zálivu → vydělávají mzdu → posílají domu část vydělaných peněz (většinou rodině) | Remitence |
Indie Bangladéš Pákistán Filipíny Egypt | Součást běžného účtu platební bilance, zapisují se na Bilanci sekundárních důchodů |
Zdroj: World Bank. (2026). Global Bilateral Migration. Dostupné na https://databank.worldbank.org/source/global-bilateral-migration
V roce 2024 23 % ze světových remitencí proudily ze zemí Perského zálivu, nejvíce ze Spojených arabských emirátu (9,4 %) a Saudské Arábie (7,5 %). Graf 3 ukazuje, že státy Perského zálivu patří mezi nejvýznamnější světové odesílatele remitencí. Spojené arabské emiráty se v letech 2020 až 2024 stabilně řadí na druhé místo na světě, hned za Spojenými státy, přičemž objem odeslaných remitencí v roce 2024 přesáhl 55 miliard USD. Saúdská Arábie se dlouhodobě pohybuje mezi pěti největšími světovými odesílateli s objemem přibližně 40 až 45 miliard USD ročně.
Graf 3: Deset největších světových odesílatelů remitencí podle objemu odeslaných prostředků (mil. USD)
Zdroj: World Bank. (2026), Personal remittances, paid (current USD). Dostupné na https://data.worldbank.org/indicator/BM.TRF.PWKR.CD.DT
Otázky k diskusi:
- Jaké výhody a jaká rizika přinášejí remitence zemím, z nichž pracovní migranti odcházejí, i státům Perského zálivu, které zahraniční pracovníky zaměstnávají?
- Proč jsou Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie jedněmi z největších světových odesílatelů remitencí? Jak souvisí objem remitencí se strukturou jejich obyvatelstva a trhu práce?
Finanční účet: investice po celém světě
Přebytky z vývozu ropy nezůstávají pouze doma. Státy Perského zálivu investují značnou část svých příjmů do zahraničí prostřednictvím státních investičních fondů. Státní investiční fondy jsou fondy, do kterých státy ukládají část svých příjmů, nejčastěji z prodeje ropy a zemního plynu. Místo toho, aby všechny získané peníze ihned utratily, část z nich investují do různých aktiv po celém světě. Mohou nakupovat akcie firem, dluhopisy, nemovitosti, podíly v infrastrukturních projektech nebo investovat do moderních technologií. Hlavním cílem státních investičních fondů je zhodnocovat státní majetek a zajistit příjmy i v budoucnosti, kdy se zásoby ropy a zemního plynu vyčerpají nebo jejich ceny poklesnou. Investice zároveň pomáhají stabilizovat státní rozpočty v obdobích, kdy jsou příjmy z vývozu energetických surovin nižší.
Státy Perského zálivu patří mezi největší vlastníky státních investičních fondů na světě. Mezi nejvýznamnější patří Abu Dhabi Investment Authority (ADIA) ve Spojených arabských emirátech, Public Investment Fund (PIF) v Saúdské Arábii, Kuwait Investment Authority (KIA) nebo Qatar Investment Authority (QIA). Tyto fondy spravují majetek v hodnotě stovek miliard až více než jednoho bilionu amerických dolarů. Díky státním investičním fondům mohou země Perského zálivu financovat rozvoj nových odvětví, jako jsou obnovitelné zdroje energie, informační technologie, zdravotnictví nebo cestovní ruch. Přispívají tak k tomu, aby jejich ekonomiky byly méně závislé na těžbě ropy a zemního plynu a byly lépe připraveny na budoucí změny ve světové ekonomice. Schéma 4 zachycuje vztah mezi příjmy z ropy a investicemi, včetně role státních investičních fondů.
Schéma 4: Vztah mezi příjmy z ropy a investicemi
K tomu, aby se zachytila informace o tom, jestli země spíše investuje v zahraničí, nebo naopak přijímá více zahraničních investic, se používá mezinárodní investiční pozice. Tento ukazatel porovnává hodnotu zahraničních aktiv, která vlastní obyvatelé, firmy a stát dané země, s hodnotou domácích aktiv vlastněných zahraničními investory. Mezi tato aktiva patří například přímé zahraniční investice, akcie, dluhopisy, bankovní vklady nebo devizové rezervy. Pokud hodnota zahraničních aktiv převyšuje hodnotu závazků vůči zahraničí, má země kladnou mezinárodní investiční pozici a je čistým věřitelem. Naopak převyšují-li závazky zahraniční aktiva, jedná se o zápornou mezinárodní investiční pozici a země je čistým dlužníkem. Pro státy Perského zálivu je typická kladná mezinárodní investiční pozice, protože dlouhodobé příjmy z vývozu ropy a zemního plynu investují prostřednictvím státních investičních fondů a dalších institucí do aktiv po celém světě.
Graf 4 ukazuje, že všechny sledované státy Perského zálivu měly v roce 2023 kladnou mezinárodní investiční pozici, což znamená, že hodnota jejich zahraničních aktiv převyšovala hodnotu zahraničních investic na jejich území. Nejvyšší čistou investiční pozici měl Kuvajt, jehož zahraniční aktiva dosahovala přibližně osminásobku hodnoty HDP, zatímco závazky vůči zahraničí byly relativně nízké. Významnou kladnou investiční pozici vykazovaly také Spojené arabské emiráty a Katar, jejichž státní investiční fondy patří mezi největší na světě. Saúdská Arábie, Bahrajn a Omán rovněž disponovaly vyšší hodnotou zahraničních aktiv než závazků, jejich čistá investiční pozice však byla nižší. Výsledky odrážejí dlouhodobé přebytky běžného účtu platební bilance a skutečnost, že příjmy z vývozu ropy a zemního plynu byly ve velké míře investovány do zahraničních akcií, dluhopisů, nemovitostí, infrastrukturních projektů a dalších aktiv. Díky tomu patří státy Perského zálivu mezi nejvýznamnější světové investory.
Graf 4: Mezinárodní investiční pozice v roce 2023, podíl na HDP (%)
Zdroj: International Monetary Fund. (2025). Gulf Cooperation Council (GCC): Enhancing resilience to global shocks: Economic prospects and policy challenges for the GCC countries. Dostupné na https://www.imf.org/en/publications/policy-papers/issues/2025/12/05/gulf-cooperation-council-gcc-enhancing-resilience-to-global-shocks-economic-prospects-and-572372
Otázky k diskusi:
- Proč mají státy Perského zálivu zpravidla kladnou mezinárodní investiční pozici? Jak souvisí jejich postavení s vývozem ropy a zemního plynu a se státními investičními fondy?
Jaké výhody a jaká rizika přináší zemi skutečnost, že vlastní rozsáhlá aktiva v zahraničí? Zamyslete se nad tím, jak může kladná mezinárodní investiční pozice ovlivnit hospodářský rozvoj, odolnost vůči ekonomickým krizím nebo financování budoucích generací.
