Události roku 1988 vytvořily podmínky pro zahájení mírových jednání. První oficiální setkání jordánsko-palestinské delegace s izraelskou delegací se uskutečnilo ve dnech 30. října až 1. listopadu 1991 během mírové konference v Madridu. Série jednání, která zde byla zahájena, však nepřinesla očekávané výsledky.
Současně probíhala tajná bilaterální jednání v Oslu. Jejich výsledkem byla dohoda mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) o vytvoření Palestinské autonomie na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Tato ujednání byla zakotvena v Deklaraci zásad, známé také jako Dohoda Oslo I, kterou dne 13. září 1993 ve Washingtonu podepsali předseda OOP Jásir Arafat a izraelský premiér Jicchak Rabin.
Foto: Jicchak Rabin, Bill Clinton a Jásir Arafat při slavnostním podpisu dohod z Osla, 13. září 1993.
Zdroj: Wikimedia Commons.
V roce 1994 vznikla v Pásmu Gazy Palestinská národní samospráva, první palestinská vláda, v níž měla rozhodující vliv Organizace pro osvobození Palestiny. Od svého vzniku čelila palestinská samospráva závažným politickým, společenským i hospodářským problémům. Jedním z nich byl vznik a působení řady ozbrojených a teroristických organizací na palestinských územích, které usilovaly o převzetí moci nad celou Palestinou. Tyto skupiny odmítaly jakákoli mírová jednání s Izraelem a prováděly teroristické útoky, na které Izrael reagoval vojenskými zásahy. Tento cyklus násilí přetrvává v různých podobách dodnes.
