Přímé zahraniční investice nejsou ovlivňovány pouze rozhodováním firem. Významnou roli hrají také státy, které mohou zahraniční investice podporovat, ale také omezovat. Je přitom užitečné rozlišovat mezi politikou země původu investora (home country) vůči investicím jejích firem v zahraničí a politikou hostitelské země (host country) vůči zahraničním investorům vstupujícím na její trh.
Politika země původu investora
Domovský stát může podporovat své firmy při investování v zahraničí. Mezi používané nástroje patří například státem podporované pojištění investičních a politických rizik (např. institucí EGAP), úvěry a další formy financování poskytované specializovanými institucemi (např. Českou exportní bankou), opatření zabraňující dvojímu zdanění zahraničních příjmů nebo diplomatická a politická podpora investorů při vstupu na zahraniční trh. Zastupitelské úřady mohou například pomoci při jednání s místními institucemi nebo při řešení regulatorních a administrativních překážek.
Stát však může odliv kapitálu také omezovat. Důvodem může být snaha omezit kapitálové odtoky, motivovat podniky k investicím a tvorbě pracovních míst doma nebo zabránit domácím společnostem investovat v určitých zemích.
Stejný stát tedy může internacionalizaci domácích firem podporovat, ale současně omezovat určité zahraniční investice, pokud je považuje za ekonomicky, bezpečnostně nebo politicky problematické.
Politika hostitelské země
Hostitelské státy se obvykle snaží přilákat investice, které přinesou kapitál, pracovní místa, technologie nebo nové exportní kapacity. Zároveň však stanovují podmínky, za kterých mohou zahraniční investoři vstupovat do jejich ekonomik. K podpoře příchozích investic využívají například investiční pobídky a agentury pro podporu investic (Investment Promotion Agencies, IPA), které investorům poskytují informace a usnadňují realizaci investičních projektů. V Česku tuto roli plní například CzechInvest (od ledna 2027 CzechBusiness). V zemích MENA podobné funkce zastávají Investment Promotion Agency Qatar (Invest Qatar), Bahrain Economic Development Board nebo egyptská General Authority for Investment and Free Zones (GAFI). V Saúdské Arábii je získávání a podpora zahraničních investic soustředěna především pod Ministry of Investment (MISA), které provozuje národní platformu Invest Saudi.
Zároveň mohou hostitelské země zahraniční investice regulovat. Jedním z nástrojů jsou omezení zahraničního vlastnictví, například z důvodu národní bezpečnosti nebo ochrany hospodářské soutěže. Další skupinu představují výkonnostní požadavky (performance requirements), tedy podmínky, které musí zahraniční investor při realizaci investice splnit. Mohou se týkat například využívání místních vstupů, transferu technologií nebo zapojení místních pracovníků do vedení podniku. Jedním z častých požadavků je tzv. místní obsah (local content), tedy podíl hodnoty výrobku, služby nebo projektu, který vzniká přímo v hostitelské ekonomice. Může zahrnovat využívání místních dodavatelů a služeb, zaměstnávání domácích pracovníků nebo výrobu a montáž na místě. Požadavky na místní obsah proto často souvisejí s lokalizací výroby, tedy s přesunem části výroby nebo montáže do hostitelské země. Jejich cílem je posílit vazby zahraniční investice na domácí ekonomiku a zvýšit její přínos pro místní firmy a pracovní trh.
Tabulka 3: Nástroje státu ovlivňující přímé zahraniční investice
Zdroj: vlastní zpracování podle Hult a Hill (2020), kap. 8.
Aplikace na země MENA
Tyto nástroje jsou v zemích MENA zvláště dobře patrné. Řada států regionu kombinuje snahu přilákat zahraniční kapitál se snahou zajistit, aby investice přispívaly k domácímu hospodářskému rozvoji. Investiční pobídky, ekonomické zóny nebo administrativní podpora proto mohou být spojeny s požadavky na lokalizaci výroby, místní obsah, zaměstnávání domácích pracovníků nebo transfer technologií. OECD ukazuje, že daňové a finanční pobídky jsou v ekonomikách MENA široce využívány a často se vážou na konkrétní sektory nebo zvláštní ekonomické zóny, které kombinují specifický regulační režim, infrastrukturu a daňové či celní výhody (OECD, 2021).
V zemích Perského zálivu může mít investiční politika navíc silnou vazbu na hospodářskou transformaci. Saúdská Arábie například podporuje zvyšování místního obsahu v dodavatelských řetězcích a veřejných zakázkách a propojuje zahraniční investice s lokalizací výroby, transferem technologií a rozvojem domácí zaměstnanosti (Saudi Vision 2030, 2021; NIDLP, 2024).
Suezský průplav a jeho okolí tvoří významné logistické a průmyslové centrum Egypta, které přitahuje také zahraniční investice.
Zdroj: Baycrest, Aerial view of city of Suez and Suez Canal, Wikimedia Commons, CC BY-SA 2.5.
