Investice mezi MENA a CEE
MENA v globálních investičních vztazích
Investiční postavení jednotlivých částí regionu MENA se výrazně liší. V severní Africe a dalších středomořských ekonomikách zůstává hlavním zdrojem příchozích PZI Evropská unie, doplněná zejména investicemi ze Spojených států. Významnými investory jsou rovněž země Perského zálivu a investice z asijských ekonomik jsou přítomny ve většině sledovaných zemí. Podle OECD byla EU-27 v roce 2023 stále hlavním zdrojem stavu příchozích PZI v MENA subregionu sledovaném v rámci Unie pro Středomoří (OECD, 2025c).
Země GCC mají odlišné postavení: jsou současně příjemci i významnými zdroji zahraničních investic. Transakční data IMF za období 2000–2023 ukazují, že přibližně 60 % příchozích přeshraničních investic zachycených v analyzovaných datech připadalo společně na investory z Evropy a západní polokoule, zatímco více než čtvrtinu představovaly investice mezi samotnými zeměmi GCC. Země GCC zároveň samy investují ve významném rozsahu v zahraničí, především v Evropě a Severní Americe, ale také v dalších zemích Blízkého východu a v Asii (Korniyenko a Xin, 2025).

Následující datová analýza zahrnuje země Blízkého východu a severní Afriky s výjimkou Izraele, Íránu a Turecka. Pro širší představu o investiční aktivitě tohoto regionu ukazují následující grafy vývoj přílivu a odlivu PZI u jeho nejvýznamnějších ekonomik.
Graf 1: Příliv PZI do nejvýznamnějších ekonomik MENA, 2000–2025

Zdroj: vlastní zpracování podle UNCTAD (2026).
Pozn.: Zobrazeno pět ekonomik MENA s nejvyšším průměrným přílivem PZI v období 2021–2025.
V grafu se v některých letech objevují také záporné hodnoty toků PZI. Ty nepředstavují chybu v datech, ale mohou souviset například s odprodejem zahraniční investice, návratem kapitálu investorovi nebo zápornými vnitropodnikovými finančními toky (UNCTAD, 2026).
Na straně přílivu PZI patří v posledních letech mezi nejvýznamnější příjemce zejména Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Významný je rovněž Egypt, jehož příliv PZI vykazuje výraznější meziroční výkyvy. Mimořádně vysoký příliv do Egypta v roce 2024 byl z velké části spojen s investiční dohodou se SAE v oblasti Ras El Hekma v hodnotě 35 mld. USD (OECD, 2025c). Graf zároveň ukazuje, že schopnost přitahovat zahraniční investice je v rámci MENA koncentrována do několika ekonomik a že roční toky mohou značně kolísat.
Graf 2: Odliv PZI z nejvýznamnějších ekonomik MENA, 2000–2025

Zdroj: vlastní zpracování podle UNCTAD (2026).
Pozn.: Zobrazeno pět ekonomik MENA s nejvyšším průměrným odlivem PZI v období 2021–2025.
Ještě výraznější koncentrace je patrná u odchozích PZI. Mezi hlavní investory regionu patří především Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Kuvajt, zatímco odchozí investice Kataru a Bahrajnu jsou podstatně menší a více kolísají. Data tak ukazují, že role MENA jako zdroje zahraničního kapitálu je do značné míry spojena se zeměmi Perského zálivu.
Bilaterální investiční vztahy mezi MENA a CEE
Pro účely následující bilaterální analýzy založené na datech OECD zahrnuje region CEE Česko, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litvu, Polsko a Slovensko. Ve srovnání s globálním investičním postavením některých zemí MENA zůstávají jejich investiční vazby s těmito ekonomikami relativně omezené. Při jejich hodnocení je důležité rozlišovat mezi celkovým makroekonomickým významem PZI a významem jednotlivých bilaterálních investičních projektů. Bilaterální data OECD umožňují sledovat stavy PZI podle partnerské země, jejich interpretaci však může komplikovat omezená dostupnost některých údajů. Standardní geografické členění navíc většinou zachycuje bezprostřední protistranu, nikoli vždy konečného vlastníka kapitálu (OECD, 2026a).
Následující heatmapy proto zachycují relativní význam investičních vazeb mezi vybranými ekonomikami MENA a CEE v období 2013–2023. První ukazuje, jaký podíl představují investice z jednotlivých zemí MENA na celkovém stavu příchozích PZI jednotlivých ekonomik CEE. Druhá naopak zachycuje podíl investic směřujících do jednotlivých zemí MENA na celkovém stavu odchozích PZI příslušné ekonomiky CEE. Nejde tedy o podíly na celkových investicích mezi MENA a CEE. Symbol „—“ označuje údaj, který není dostupný nebo zveřejněný.
Heatmapa 1: Podíl investic z MENA na celkovém stavu příchozích PZI ekonomik CEE, průměr 2013–2023

Zdroj: vlastní zpracování na základě OECD Data Explorer.
Pozn.: Průměr z dostupných zveřejněných údajů za období 2013–2023.
První heatmapa ukazuje, že investice z MENA představují ve většině ekonomik CEE pouze malou část celkového stavu příchozích PZI. Nejvýraznější postavení mají Spojené arabské emiráty; Saúdská Arábie a Katar jsou rovněž viditelnější než většina ostatních zemí MENA, jejich podíly však zpravidla zůstávají nízké.
Heatmapa 2: Podíl investic do MENA na celkovém stavu odchozích PZI ekonomik CEE, průměr 2013–2023

Zdroj: vlastní zpracování na základě OECD Data Explorer.
Pozn.: Průměr z dostupných zveřejněných údajů za období 2013–2023.
Také investice CEE v regionu MENA jsou silně koncentrované. Nejvýznamnější destinací jsou Spojené arabské emiráty, zatímco význam ostatních zemí se liší podle konkrétní ekonomiky CEE. Celkově nízké hodnoty v heatmapách odrážejí především omezený rozsah investičních vztahů mezi MENA a CEE, jejich interpretaci však může komplikovat omezená dostupnost některých bilaterálních údajů. Pokud v určitém investičním vztahu působí pouze jedna nebo několik firem, může být údaj nezveřejněn, protože by z něj bylo možné odvodit informace o konkrétním investorovi. V původních datech OECD označuje C důvěrný údaj (confidential), D údaj nezveřejněný z důvodu sekundární důvěrnosti a NA nedostupný údaj. Chybějící hodnota proto nemusí znamenat, že mezi dvěma zeměmi žádné PZI neexistují.
Zkuste interpretovat data:
• Které země MENA vystupují v investičních vztazích s ekonomikami CEE nejvýrazněji?
• Znamená stejná procentní hodnota v heatmapě také stejný objem investic? Proč?
Obě heatmapy ukazují, že investiční vazby mezi MENA a CEE jsou ve srovnání s celkovými stavy PZI jednotlivých ekonomik CEE relativně omezené a koncentrují se na několik zemí. Agregátní statistiky však mohou zakrývat investice, které jsou významné pro konkrétní odvětví, transfer technologií nebo dlouhodobou přítomnost firmy na trhu. Proto je vhodné doplnit makroekonomická data konkrétními investičními případy.
Tabulka 4: Vybrané příklady investic mezi CEE a MENA

Zdroj: BusinessInfo.cz (2025); ExportMag.cz (2022); Sunreef Yachts (2024); Aramco (2023); European Commission (2022); PPF Group (2024).
HPC Research v Egyptě
Český výrobce kompozitních plynových lahví HPC Research v roce 2025 zahájil projekt lokalizace výroby v Suezské ekonomické zóně ve spolupráci s egyptskou společností Treegas. Projekt zahrnuje přenos výrobního know-how a má umožnit zásobovat nejen egyptský trh, ale také další trhy v regionu (BusinessInfo.cz, 2025).
Tatra Trucks v Saúdské Arábii
Tatra Trucks na saúdském trhu postupně rozšířila svou přítomnost od vývozu hotových vozidel k místní výrobě. Česká firma se podílela na transferu technologií, nastavení výrobní linky a postupném zvyšování podílu místně vyráběných dílů. Případ ilustruje, jak mohou požadavky na místní obsah ovlivnit způsob vstupu firmy na zahraniční trh (ExportMag.cz, 2022).
Sunreef Yachts ve Spojených arabských emirátech
Polský výrobce luxusních katamaránů Sunreef Yachts otevřel v roce 2024 nový výrobní závod v Ras Al Khaimah. Firma tím získala výrobní základnu blíže zákazníkům na Blízkém východě a zároveň posílila svou schopnost obsluhovat trhy v Asii a Austrálii (Sunreef Yachts, 2024).
e& / PPF Telecom Group ve střední a východní Evropě
Emirátská telekomunikační skupina e& v roce 2024 dokončila akvizici kontrolního podílu ve vybraných telekomunikačních aktivech PPF Telecom Group v Bulharsku, Maďarsku, Srbsku a na Slovensku. Případ ilustruje strategicky orientovanou investici, při níž investor získává dlouhodobou pozici a aktiva na evropských telekomunikačních trzích (e&, 2024).

Ras Al Khaimah je jedním z investičních a výrobních center SAE. Polská společnost Sunreef Yachts zde v roce 2024 otevřela svůj první výrobní závod mimo Polsko.
Zdroj fotografie: Rakports, Rak Ports, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.



